Varhany
Zajímavostí klatovského divadla jsou píšťalové varhany, které obohacují koncertní nabídku. Nástroj, jehož píšťaly jsou umístěny při zadní stěně jeviště, postavil v letech 1972 až 1979 Vilém Pejša (1911-1985), pražský zpěvák a příležitostný varhanář s přátelskými vazbami na město Klatovy. Píšťalový fond pochází ze Smetanova divadla (dnes Státní opera Praha), hrací stůl získal varhanář Pejša pravděpodobně ze stejného místa.
Dvoumanuálové varhany obsahují 24 registrů, 3 volné, 2 pevné kombinace, crescendový válec a žaluzii pro II. manuál. Zvukové spektrum rozšiřuje 9 spojek. Nástroj skýtá na 2100 píšťal ovládaných z pojízdného hracího stolu pomocí elektropneumatické traktury. Ta propojuje vedením 7 km vodičů mimo jiné přes 300 elektromagnetů. Akční rádius hracího stolu je 20 metrů a pokrývá v podstatě celou plochu jeviště. Na původním místě se jednalo o nástroj o 30 registrech, o čemž svědčí počet označených registračních sklopek na hracím stole. Avšak chybějících šest rejstříků nebylo v divadle v Klatovech nikdy dosazeno.
Cenné informace a vzpomínky na stavbu varhan poskytl plzeňský varhaník ing. Jaroslav Brož, jeden z několika dobrovolných spolupracovníků V. Pejši:
„Podnět ke stavbě přišel od pražského Smetanova divadla, které nabídlo svůj vyřazovaný, několik desetiletí starý nástroj k dalšímu využití. Vilém Pejša, v té době pěvec Pražského filharmonického sboru, byl vyučeným varhanářem u Karla Urbana. Krom rekonstrukce varhan v Kopřivnici však v dobách socialismu neměl větších zakázek. Varhany v pražských divadlech však znal již z učednických let, protože je Urbanova firma udržovala. (Na sklonku života započal rekonstrukci varhan v pražském kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, práci však nedokončil.)
Zakázku v klatovském divadle dlouho zvažoval, neboť profese zpěváka mu nedovolovala soustředěnější varhanářskou činnost. Varhany v Klatovech proto vznikaly dlouhých 7 let v podstatě ve chvilkách volného času. Dalo by se říci i "na koleně", pokud za varhanářskou dílnu nepovažujeme pražský byt či skromné prostory zadního traktu divadla v Klatovech. Stavbu varhan v takových podmínkách považuji za malý zázrak. Jednotlivé součástky a materiál pan Pejša získával nejrůznějšími cestami včetně nákupů v běžné prodejní síti (železářství, elektro, drogerie, atd.). Orgánům státní moci se jeho práce zamlouvala, neboť se nejednalo o kostel. Doba stavby se však již zdála být neúnosná, a tak v roce 1978 nařídili panu Pejšovi, aby práci uspíšil tak, aby mohl ještě v témže roce zaznít první koncert. Jeho termín byl nakonec stanoven na pátek 29. prosince 1978.
Osobně jsem pana Pejšu navštěvoval každou sobotu, ať už na konzultace ohledně stavby varhan či z prostého důvodu, že k některým pracím bylo zapotřebí více rukou. V klíčový den 29.12. 1978 bylo připraveno a naladěno asi 10 rejstříků, což byla necelá polovina nástroje. To však téměř nikdo nevěděl a za mohutným prospektem nikdo nepoznal.
Pan Doc. Milan Šlechta, který měl hrát úvodní koncert, pak už odpoledne netrpělivě přešlapoval kolem hracího stolu, protože se chtěl připravit na večerní vystoupení. Pan Pejša dolaďoval ještě některé píšťaly, já jsem mu asistoval od hracího stolu a náš přední varhaník mne zatím poučoval dlouhým monologem o varhanické řeholi... Koncert nakonec dopadl dobře, ve varhanách byly ty nejsilnější základní hlasy, které umožnily koncert uskutečnit.
V následujícím roce 1979 pan Pejša již nástroj dokončil. Od té doby byly divadelní varhany v Klatovech hojně využívány. Proběhlo několik ročníků varhanního koncertního cyklu, později se varhanní koncerty už jen zařazovaly do základního koncertního cyklu. Vystupovali zde prakticky všichni tehdejší přední českoslovenští varhaníci, neboť koncerty v kostelech nebyly většinou státními orgány povolovány.“
Další oprava ve větším rozsahu spojená s laděním se uskutečnila v roce 2017, a to pod vedením ing. Víta Češpíra. Došlo mj. i ke zprovoznění žaluzie, která do té doby nebyla nikdy funkční.
Varhany jsou několikrát do roka využívány ke koncertům, dále slouží jako výukový nástroj pro žáky Základní umělecké školy Josefa Kličky Klatovy. Současný stav varhan je velmi dobrý.
Dvoumanuálové varhany obsahují 24 registrů, 3 volné, 2 pevné kombinace, crescendový válec a žaluzii pro II. manuál. Zvukové spektrum rozšiřuje 9 spojek. Nástroj skýtá na 2100 píšťal ovládaných z pojízdného hracího stolu pomocí elektropneumatické traktury. Ta propojuje vedením 7 km vodičů mimo jiné přes 300 elektromagnetů. Akční rádius hracího stolu je 20 metrů a pokrývá v podstatě celou plochu jeviště. Na původním místě se jednalo o nástroj o 30 registrech, o čemž svědčí počet označených registračních sklopek na hracím stole. Avšak chybějících šest rejstříků nebylo v divadle v Klatovech nikdy dosazeno.
Cenné informace a vzpomínky na stavbu varhan poskytl plzeňský varhaník ing. Jaroslav Brož, jeden z několika dobrovolných spolupracovníků V. Pejši:
„Podnět ke stavbě přišel od pražského Smetanova divadla, které nabídlo svůj vyřazovaný, několik desetiletí starý nástroj k dalšímu využití. Vilém Pejša, v té době pěvec Pražského filharmonického sboru, byl vyučeným varhanářem u Karla Urbana. Krom rekonstrukce varhan v Kopřivnici však v dobách socialismu neměl větších zakázek. Varhany v pražských divadlech však znal již z učednických let, protože je Urbanova firma udržovala. (Na sklonku života započal rekonstrukci varhan v pražském kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, práci však nedokončil.)
Zakázku v klatovském divadle dlouho zvažoval, neboť profese zpěváka mu nedovolovala soustředěnější varhanářskou činnost. Varhany v Klatovech proto vznikaly dlouhých 7 let v podstatě ve chvilkách volného času. Dalo by se říci i "na koleně", pokud za varhanářskou dílnu nepovažujeme pražský byt či skromné prostory zadního traktu divadla v Klatovech. Stavbu varhan v takových podmínkách považuji za malý zázrak. Jednotlivé součástky a materiál pan Pejša získával nejrůznějšími cestami včetně nákupů v běžné prodejní síti (železářství, elektro, drogerie, atd.). Orgánům státní moci se jeho práce zamlouvala, neboť se nejednalo o kostel. Doba stavby se však již zdála být neúnosná, a tak v roce 1978 nařídili panu Pejšovi, aby práci uspíšil tak, aby mohl ještě v témže roce zaznít první koncert. Jeho termín byl nakonec stanoven na pátek 29. prosince 1978.
Osobně jsem pana Pejšu navštěvoval každou sobotu, ať už na konzultace ohledně stavby varhan či z prostého důvodu, že k některým pracím bylo zapotřebí více rukou. V klíčový den 29.12. 1978 bylo připraveno a naladěno asi 10 rejstříků, což byla necelá polovina nástroje. To však téměř nikdo nevěděl a za mohutným prospektem nikdo nepoznal.
Pan Doc. Milan Šlechta, který měl hrát úvodní koncert, pak už odpoledne netrpělivě přešlapoval kolem hracího stolu, protože se chtěl připravit na večerní vystoupení. Pan Pejša dolaďoval ještě některé píšťaly, já jsem mu asistoval od hracího stolu a náš přední varhaník mne zatím poučoval dlouhým monologem o varhanické řeholi... Koncert nakonec dopadl dobře, ve varhanách byly ty nejsilnější základní hlasy, které umožnily koncert uskutečnit.
V následujícím roce 1979 pan Pejša již nástroj dokončil. Od té doby byly divadelní varhany v Klatovech hojně využívány. Proběhlo několik ročníků varhanního koncertního cyklu, později se varhanní koncerty už jen zařazovaly do základního koncertního cyklu. Vystupovali zde prakticky všichni tehdejší přední českoslovenští varhaníci, neboť koncerty v kostelech nebyly většinou státními orgány povolovány.“
Vzhledem k umístění píšťaliště jsou mnohé píšťaly těžko přístupné, časté problémy přináší také chod míšků. V roce 2004 provedla kutnohorská firma Organa s.r.o. čištění a ladění celého nástroje.
Další oprava ve větším rozsahu spojená s laděním se uskutečnila v roce 2017, a to pod vedením ing. Víta Češpíra. Došlo mj. i ke zprovoznění žaluzie, která do té doby nebyla nikdy funkční.
Varhany jsou několikrát do roka využívány ke koncertům, dále slouží jako výukový nástroj pro žáky Základní umělecké školy Josefa Kličky Klatovy. Současný stav varhan je velmi dobrý.
Fotografie:
- Akvarely s námětem varhanních píšťal v klatovském divadle, autorka Jaroslava Papežová
- Varhanní koncert studentů ZUŠ J.Kličky Klatovy - červen 2016
- Varhanář Vilém Pejša u hracího stolu, fotoarchiv Jaroslava
- Oprava a ladění v roce 2004, fotoarchiv Oldřicha Smoly
